Nezajímavá 7.díl
"I think they call it love It's nothing to be scared about - believe me ain't nothing we can do just let it be a pa.." budík na telefonu mi vyzváněl meledoii jedné trošku starší skupiny Bellefire písničku After the Rain.Nadšeně jsem vyskočila z postele a trošku kulhavě vběhla do koupelny.Umyla si a vyfénovala vlasy a pak si vyčistila zuby. Hned jsem se oblékla do žlutého trička shrnutého na bocích a vzala si k němu světle modré rifle.Obloha byla bez mráčků a v Londýně začínal asi jeden z nejlepších dní.Štěpánka se usmívala když mě viděla takhle brzo jak klapu za klávesnicí."Dneska sis nějak přivstala." V kuchyni si uvařila kafe a já zatím psala Míše o tom co se tu stalo.Od ní jsem se zase dozvěděla že přijede už o dost dřív protože se rodiče opravdu hodně pohádali .. :( Bylo to jako radovat se z něčeho ne moc dobrého ale i tak Míša mi psala že se na mě moc těší."Tak jo skočím se převléknout a jdeme na snídani." oznámila mi Štěpánka a já se rychle nachystala.Vzala jsem si foťák peněženku a nacapala je do malé taštičky od pumy přes rameno.Vešlo se mi tam ještě pití.Štěpánka byla za chvilku hotová a my se vydali dolů.Jako vždy byl švédský stůl nachystaný a v jídelně se již usadilo několik lidí.Dneska mě nějak honila mlsná tak jsem si vzala jahodový džem s rohlíkem a křupavou bagetu s čokoládou a ke všemu ještě dobré capuchino. "Koukám hodně si rozmýšlíš co si dáš že?" smála se mi trenérka a kousla si do chleba."No jasně snídaně je přece důležitá." ale nebyla to tak docela pravda.Samozřejmě jsem se nejvíc těšila na dnešní parkurové závody a na to jak si povede Jane.Obě jsme si povídali o závodech a bylo vidět naše nadšení.Po snídani už jsme nedočkavé zamířili do parku.Vzduch byl ještě chladný a svěží ale mezi stromy už pomalu vylézalo sluníčko.Jakpak by ne bylo skoro půl osmé.První závody začínaly v osm ale Jane jela až vyšší stupně.U vstupu jsme si koupili lístky do prvních řad a Jane nám pořídila VIP vstup pokud prý budeme mít zájem jí pomoc.No kdoby neměl! :D.. Červený proužek s krásným černým písmem a skákajícím koněm mě na ruce opravdu potěšil.Vedle něj byla ještě vstupenka ve žluté barvě.Jane nás provedla celým areálem.V opracovišti už opracovávali před závodem koně ale na tribunách a podél kolbiště byli jen trenéři a jezdci kteří budou v pozdějších soutěžích.Zatím klid.Štěpánka s jane si povídali ve skvělé náladě protože se neviděli asi rok a chtěli si to užít.Prošli jsme za opracoviště a zamířili do prostor jezdců a koní.Ve výbězích se popásali a běhali nádherní teplokrevníci,jinde je zase hřebelcovali nebo vodili.Jane vešla do mě známé mobilní stáje."Anet myslíš že by sis zase mohli vzít Meteora na starost?" zeptala se Jane a zastvila před jeho boxem.Hřebec přátelsky zaržál a šťouch jí do ramene."Určitě budu moc ráda." Pohladila ho po nose."Skvěle tak teď too mco stejně nebude.Jen jestli mu vyklidíš a navezeš novou podestýlku.Balíky sena i slámy jsou když projdeš uličkou po pravé straně. Je tam také bedna s krmivem tak jestli mu odměříš odměrku ovsa a půl odměrky vitamínů v granulích.Jsou tam jen jedny vitamíny v granulích takové do červené barvy takže to nemůžeš splést.Jo a ještě jestli bys ho nevyhřebelcovala.Kdyby náhodou někdy šel tak mu jen ukaž ruku.Pásku máš." Já přikývla a obě pokračovaly dál.Bylo slyšet Jane jak se směje a Štěpánka jí prosí aby mohla vypomoc i ona."Tak co Metý?Jsme tu jen my dva." Lehce odfrkl a zavrtěl hlavou.Nejdřív jsem se rozhodla dát mu krmení.Box šel krásně otevřít a Moony mi ochotně uhnul abych mohla dojít pro kbelík ze žlabu.Odměřila jsem v bedně oves a vitamíny. Moony se zvědavě díval přes dívřka boxu uši našpicované."Už jdu ty nedočkavče." Jen co se mi povedlo dát kbelík do úchytu neomaleně do mě vrazil."Hele co to má znamenat?" přátelsky jsem ho poplácala a došla si pro věci.Vymístovat mu box bylo celkem rychlé.Pak jsem mu navezla jeden větší balík slámy a rozhodila ho po boxe.Síťku se senem měl prázdnou a tak jsem mu dala trochu ale jen čtvrtinu balíku. "Tak jo máme skoro hotovo.ještě tě vyhřebelcuju a nechám ti chvíli klidu." Čištění bylo v sedlovně hned na začátku stáje hned pod jeho sedlem.Jakmile byl čistý ještě jsem mu vybrala z kopyt a chystala se k odchodu.Několik koní by taky potřebovalo vyčistit box a vyhřebelcovat.Bylo mi jich líto.Metý koukal přes dívřka a já šla najít trenérku.Jane a Štěpánka měly všechno hotové a pozorovaly jezdce na tribuně.Několik lidí už tu bylo a začalo to přibývat."Á Anet to je skvělé že jsi tu." oznámila mi Jane přátelsky."Přisedni k nám.Zrovna se jede rozeskakování ve stupni S*." Já hned vytáhla foťák a šla zaujmout pozici k mohutnému modrému oxeru.Okus dál byl hnedý kolmák.Fotky se mi dařily ale bylo to rozeskakování a jezdci jen čtyři takže jsem měla jen asi dest fotek.Štěpánka se na mě dívala v maniackém úsměvu."Mám pocit že od toho foťáku tě asi jen tak nedostanu až pojede Jane že?"mluvila v angličtině aby to slyšela i Jane. "To máš pravdu přece musím zdokumentovat tak svkělou osobu jako je Jane." Dopoledne jsme prožili plné smíchu a humoru. Diváci opravdu hodně přibývali a kolem druhé byly tribuny skoro plné.Komentátor stále vesele mluvil čímž si vysloužil vysmáté tribuny.Jane už odešla a ikdyž jsme mohli za ní stejně bychom k ničemu nebyli protože na držení koní má ošetřovatelky a trenéra. Ale přišli jsme se (zrovna když jsem maniacky neobíhala kolbiště a nefotila ) podívat na rozehřátí koní.Za chvilku měla být na startu.Já přepnula na kameru a netrpělivě čekala až vjede s Moonem do arény."Osm trestný bodů získává dvojice Peter Mernick a kůň Eternity Time v čase osmdesát dva celých čtyři. A jako další dvojice se nám předství Jane Wiliams s koněm Meteor FRH." komentátor měl velmi zvučný hlas a já zapnula kameru a směrovala jí přesně tam kde právě nacválali." Tato dvojice je první dvojicí třetího kola která je bez trestných bodů. Uvidíme jak si povede v dnešním kole." Hlediště zmklo a oba se rozběhli.Překážky měli sto šedesát centimetrů. První byl zelený kolmák.Metý se čistě odrazil a vznesl se nad.S frknutím dopadl a cválali dál.Potom byla kombinace dvojskok kolmák a oxer ale i s tím si poradil skvěle.Měli rychlé tempo ale ne tolik aby ho dostatečně neshromáždila.S každou přeážkoubyli blíž a blíž k dobrému umístění.Závěrečný skok a davy jásali."Jane Wiliams znovu bez trestných bodů!Opravdu skvělý výsledek této dvojice a myslím že se můžeme těšit na rozeskakování." Já úplně nadšená pískala a tleskala co to jen šlo.Obě jsme Jane hned gratulovali a čekali jak dopadnou další.Čistí byli ještě dva účastníci a tak Jane mohla skončit nejhůř třetí.Skočila jsem si zatím pro jídlo kde mimochodem byla hrozná fronta a přišla až k dekoraci.Štěpánka se mi ztratila a já nevěděla jaký je výysledek.Dekoraci jsem taky natáčela a nakonec Jane vyhrála!Při čestném kolečku tribuny stály a diváci tleskali.Já čekala až přijde trenérka a najednou mi někdo zakryl oči."Hej co ot má znamenat?" Ale jakmile jsem chytila ty ruce bylo m ito jasné."Štěpánko! Všude tě tu hledám." Mile se usmála."No já tebe taky.Jane za chvilku pojede soutěž žen s Catokim a pak už bude konec.Takže se s ní půjdu rozloučit dokud má čas.Po závodech je vždy spoustu práce a navíc musí si zabalit a jet domů.Počkáš tu?" "Jasně počkám." Já se zatím zaměřila na focení překážek a různých faktorů jako pes,stromy a mraky.Pak mě napadli že si něco a Míše koupím. stánkků bylo mnoho a mě zaujaly koňské přívěsky.Míša zbožňuje jako já hanoveráky a andaluské koně.Koupila jsem proto trička s andalusany a přívesek s polovinou těla koně.byla na něm hlava a přední nohy byly skrčené jako když skáče přes překážku. Spokojeně se vracím na tribunu a koukám na parkury.Jane podala znovu dobrý výsledek ale měla mladéo koníka a skončila až čtvrtá. Ale i tak jela čestné kolečko.My se pak vydali zpátky. Stále jsme si vypravovali o závodech a co se nám líbilo nebo který jezdec měl divný styl až jsme byli v hotelu.Jakmile Štěpánka otevřela dveře obě jsme se přestali smát a ztuhli..